Často se lidé ptají, jaká jsou pravidla pro umisťování včelstev a další detaily ohledně chovu včel. Vodítkem může být níže uvedený text, který je citací nového Občanského zákoníku:
Omezení vlastnického práva
§ 1013
1) Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.
(2) Jsou-li imise důsledkem provozu závodu nebo podobného zařízení, který byl úředně schválen, má soused právo jen na náhradu újmy v penězích, i když byla újma způsobena okolnostmi, k nimž se při úředním projednávání nepřihlédlo. To neplatí, pokud se při provádění provozu překračuje rozsah, v jakém byl úředně schválen.
§ 1014
(1) Ocitne-li se na pozemku cizí movitá věc, vydá ji vlastník pozemku bez zbytečného odkladu jejímu vlastníku, popřípadě tomu, kdo ji měl u sebe; jinak mu umožní vstoupit na svůj pozemek a věc si vyhledat a odnést. Stejně tak může vlastník stíhat na cizím pozemku chované zvíře nebo roj včel; vletí-li však roj včel do cizího obsazeného úlu, nabývá vlastník úlu vlastnické právo k roji, aniž je povinen k náhradě.
(2) Způsobí-li věc, zvíře, roj včel nebo výkon práva podle odstavce 1 na pozemku škodu, má vlastník pozemku právo na její náhradu.
§ 1015
Způsobila-li movitá věc na cizím pozemku škodu, může ji vlastník pozemku zadržet, dokud neobdrží jinou jistotu nebo náhradu škody.
§ 1016
(1) Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. To neplatí, je-li sousední pozemek veřejným statkem.
(2) Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.
(3) Části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení.
§ 1017
(1) Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu.
§ 1018
Pozemek nesmí být upraven tak, aby sousední pozemek ztratil náležitou oporu, ledaže se provede jiné dostatečné upevnění.
§ 1019
(1) Vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek. Stéká-li však na pozemek přirozeným způsobem z výše položeného pozemku voda, zejména pokud tam pramení či v důsledku deště nebo oblevy, nemůže soused požadovat, aby vlastník tohoto pozemku svůj pozemek upravil.
(2) Je-li pro níže položený pozemek nutný přítok vody, může soused na vlastníku výše položeného pozemku požadovat, aby odtoku vody nebránil v rozsahu, ve kterém vodu sám nepotřebuje.
§ 1020
Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků.
§ 1021
Vlastník umožní sousedovi vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku nebo k hospodaření na něm, nelze-li tohoto účelu dosáhnout jinak; soused však nahradí vlastníku pozemku škodu tím způsobenou.
§ 1022
(1) Nemůže-li se stavba stavět nebo bourat, nebo nemůže-li se opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné.
(2) Žádosti nelze vyhovět, převyšuje-li sousedův zájem na nerušeném užívání pozemku zájem na provedení prací.
§ 1023
(1) Vlastník pozemku musí snášet užívání prostoru nad pozemkem nebo pod pozemkem, je-li pro to důležitý důvod a děje-li se to takovým způsobem, že vlastník nemůže mít rozumný důvod tomu bránit.
(2) Z takového užívání cizího prostoru nemůže nikdo odvodit právo, jehož by se mohl někdo dovolávat po odpadnutí důvodu, který k užívání opravňoval; pokud však v důsledku tohoto užívání vzniklo úředně schválené zařízení, může vlastník žádat náhradu škody.
Zajímalo by mne jak lze řešit velké množství včel na mé zahradě, od ranních hodin do pozdních hodin . Včely v nadměrném množství létají ke kádí s vodu a ohrožují , znemožňují jaký koliv pohyb po zahradě. V rodině máme alergika. Lze v mé situaci něco dělat? Majitel včelstev nereaguje na mé prosby o nápravu.
Nešťastná zahrádkářská
Dobrý den Blanko,
obávám se, že Vás svojí odpovědí příliš nenadchnu.
V podobných případech je vždy ideální, pokud se lidé dokáží dohodnout a vyjít si vstříc. Dle Vašich slov jste tuto možnost vyčerpala, přesto to nevzdávejte a zkuste to znovu. Další možnosti už totiž nejsou tak příjemné a ve výsledku mohou vaše sousedské vztahy ještě více zhoršit.
Jako další krok bych doporučil obrátit se na místně příslušnou Základní organizaci Českého svazu včelařů s prosbou o posouzení stavu a pomoc v komunikaci se sousedem.
Pokud výsledek nebude uspokojivý, můžete podat stížnost na obecní úřad, který by se měl pokusit zjednat nápravu dohodou. Dále už nastupují právní cesty. O nastolení „pokojného stavu“ si můžete přečíst například na http://www.epravo.cz/top/clanky/ochrana-pokojneho-stavu-u-spravniho-organu-76453.html
Zda jít soudní cestou, je otázka do pranice. Výsledek je nejistý, náklady vysoké a sousedské vztahy na bodu mrazu téměř jisté.
Za zvážení stojí také možnosti, kterými můžete stav vylepšit sama, ty ovšem závisí na situaci, kterou neznám. Můžete např. na káď s vodou dát síťku, která zamezí včelám přístup, případně vytvořit alternativní napajedlo na místě, kde Vás včely nebudou obtěžovat. Účinná může také být instalace stínících sítí na plot, skrze který k Vám včely létají. Pokud bude překážka dostatečně vysoká, přinutí včely nabrat výšku a sníží pravděpodobnost zalétávání do Vaší zahrady.
Dobrý den, nemáme se sousedy příliš dobré vztahy, proto se na Vás obracím s dotazem ,jak mám formulovat žádost o uvedení našeho plotu do stavu, abychom jej mohli natřít i ze sousedovy strany. Díky jeho zvířectvu máme z jeho strany na plotě navrstveno nejen bahno a kamení, ale prorůstají kozičky, nádrž na vodu-1000 l je umístěna 15 cm od našeho plotu, staré pneumatiky, vozíky,staré nefunkční auto,dřevo a pod. Jakou lhůtu mám požadovat o odstranění těchto “ závad“.Děkuji Panáková Dagmar
Dobrý den,
na to Vám bohužel nedokážu odpovědět, je to spíše otázka na právníka. Snad tedy zareaguje někdo z našich zkušenějších čtenářů.
Budu rád, když nám později napíšete, jak se Vám podařilo problém vyřešit.
musim tez reagovat na vcelare ,mam neprijemny pocit jejich arogantniho chovani a bezohlednosti…slusnou a ohledupunou cestou nic nevyresim…..delaj schvalnosi…otravuji zivot kolem sebe…mame 3lete dite ,byt ve strehu,aby vcely nenapadly nas a dite..kdo prisel na napad,ze vcela ma prednostni pravo na zdravi na vse…kdo je vic nez VCELAR a VCELA uvedomujete si ze vcela je hmyz,ktery se neda ochocit ani zavrit,mohou zpusobit kdo je alergicky i anafyakticky sok……nekdo se boji vcel..jeste jsem nevidela sousedovic deti si hrat pred ulem,,,nase asi mohou to jsou jejich vcely …vela a kdo je vic..VCELY NESMI BYT UMISTENI V BLIZKOSTI LIDI A ZVLASTE MALYCH DETI..MYSLETE,ZE VSICHNI NESDILI MIT ULY A VCELY ..A NENI MOU POVINOSTI OBTEZOVAT NALETEM 10i stovka vcel kolm hlavy…nebezpecny hmyz…
Chci se zeptat,zda musí mít včelař povolení pro umístění úlů (má malý díl soukr.lesa) a sousedí také se soukrom.díly lesa.
Dobrý den,
na vlastním pozemku povolení nepotřebujete.
Nejsem včelař, ale souseda máme včelaře. Nevím kolik může mít včestev, tipuju tak kolem 15 až 20. Pozemky máme hned vedle sebe. Jako asi každý, tak jsme se včel s rodinou taky ze začátku báli. Je to ale jen o zvyk, toleranci, vědomostech a často pozorování chování včel samotných a předvídání. Nikdy bych neřekl, že si můžu k nějakému hmyzu vypěstovat přízeň a obdiv. Nicméně stalo se a zejména manželka a dcera jsou unešeny.
Můžu říct, že za x let, co jsme na zahradě, tak jsme byli štípnuti opravdu jen párkrát. Jednou, když se včely rojily a nevšimli jsme si, že se usadily na naší lípě. Jednou, když jsme zatloukali tyče pro budoucí plot. To nás s tchánem prohnaly a poštípaly, ale asi jim vadily vibrace ze zatloukání. A pouze jednou štíply dceru do hlavy. Ta z toho byla špatná – ale v tom smyslu, že včelka musela kvůli tomu zemřít. Paradoxně tato zkušenost zapříčinila to, že nám soused nabídl nahlédnout do jeho úlů a začal nám povídat o včelkách. Manželku to tak zaujalo, že příští rok chce zkusit začít včelařit též.
Zároveň jsme díky včelkách udělali to, co bychom asi normálně nedělali. Zkultivovali jsme zadní část naší zahrady, tak, že na louce jsme vysemenili kvetoucí a medonosné rostliny. Zároveň jsme tam vytvořili nový ovocný sad. Já se naučil kosit kosou ručně a pouze dvakrát do roka, aby mohly včelky využít i naši zahradu k jejich potravě. Manželka kolem našeho a sousedovic plotu nasázela růže, levandule a různé bylinky, které se staly pastvou pro včelky.
Možná máme vzájemné sousedské štěstí na sebe nebo jsme jen dostatečně tolerantní a dokážeme často předvídat i nálady včelek. Po těch letech už vím, kdy můžu jít na zadní část zahrady a kdy je lepší tam raději nechodit. Je to i o tom zjistit si o včelách víc a ne se jich jen bát. Ve valném většině opravdu nechtějí štípat, protože to je jejich definitivum. Daleko víc mě vadí netolerantní sousedé, kterým často vadí úplně všechno. Nejsou to jen včely, ale i zapálení ohně a opíkačka (jde jim kouř pod okna), sekání trávníku a jiné hlučnější práce na zahradě apod.
Je to smutné, když tam, kde kdysi rostly petrklíče a vzácné rostliny dnes stojí cihlová zástavba s nevrlými majiteli, kteří se ohání svými právy, ale už nevidí, že naše zahrady včetně včel tu byly daleko dřív, než se oni přistěhovali.
Říkáte, že včelaři jsou arogantní – ale já už chápu, že své včely jen milují. Ano někteří mohou být arogantní. Je určitě nepříjemné včelí bodnutí, rojení včel apod. Ale někteří z vás žijete v bludech, předsudcích s vyloženým nepřátelstvím ke včelám. A přece by kolikrát stačilo vlídné slovo, svěřit se a normálně si popovídat s dotyčným včelařem. Třeba byste společně našli nějaké řešení..