Mor včelího plodu

(Histolysis infectiosa perniciosa larvae apium)

je závažné onemocnění včelích larev. Nemoc způsobuje bakterie Paenibacillus larvae larvae. Spory této bakterie přežívají mnoho desítek let a způsobují dlouhodobé zamoření oblasti nákazy.

 Mor včelího plodu se vyskytuje po celém světě. Šíření velmi napomohl chov mnoha včelstev na jednom stanovišti. K onemocnění včelstva dochází až při velmi vysokém množství spor, proto je nutné chovat silná včelstva, které mají velmi vysoký čistící pud a jsou schopné tomuto infekčnímu tlaku dlouhodobě vzdorovat.

 Mor se šíří mezi včelstvy nejčastěji loupeží zásob z nemocí napadených či uhynulých včelstev a infikovaných úlů či plástů z nich. Naštěstí se mor nešíří vzduchem, protože k infekci larviček je nutné, aby došlo k přenosu obrovskému množství zárodků do jejich potravy.

 Nákaza probíhá následovně: včelí larvy se nakazí sporami potravou. Spora v žaludku do 24 hodin vyklíčí a velmi rychle se množí a tím toxickými enzymy postupně rozpustí tělní buňky larvy. Po zavíčkování buňky larva hyne, zbytky jejího těla vysychají a mění se v charakteristický  hnědočerný příškvar na dně buňky. Včely se snaží tento příškvar odstranit a tím dochází k přenosu infekce na plásty. Takto chorobou oslabené a hynoucí včelstvo láká loupeživý nálet cizích včel.

 Státní veterinární správa doporučuje všem chovatelům včel dodržovat následující opatření k tlumení a k zamezení šíření moru včelího plodu:

•  Zjišťovat příčiny zimních úhynů a slábnutí včelstev; při zvýšených úhynech kontaktovat neprodleně příslušnou krajskou veterinární správu Státní veterinární správy

•  Systémem správné včelařské praxe chovat pouze silná včelstva s vyvinutým čistícím pudem, pravidelně kontrolovat jejich kondici a zdravotní stav

•  Utrácet roje neznámého původu a divoce žijící včelstva

•  Nepoužívat plásty, vosk, med a pyl z oblastí s neznámou nákazovou situacík chovu a ke krmení včel

•  Zamezit přístupu včel do neobsazených úlů, přemísťovaného a skladovaného včelího díla

•  Provádět průběžně dezinfekci úlů, souší, včelařských potřeb a pomůcek a veškerého dezinfikovatelného materiálu, který přichází do kontaktu se včelami a včelími produkty

•  Používat pouze mezistěny z výroben, které vosk tepelně opracovávají (117°C po dobu 60 minut)

•  Nezařazovat včelí dílo, nedezinfikované úly, včelařské potřeby, pomůcky a zařízení do chovu včel v případě neznámé nákazové situace v místě a době jejich původu

•  Nově přisunutá včelstva a oddělky umísťovat do nových úlů

•  Soustavně monitorovat intenzitu varroázy a v návaznosti na výsledky tuto nákazu účinně tlumit podle aktuální situace v průběhu celého roku

•  Při podezření na mor včelího plodu se nepokoušet o léčbu podezřelých včelstev ale o neprodlené nahlášení podezření příslušné krajské veterinární správě Státní veterinární správy

•  Pravidelně sledovat nákazovou situaci v okolí stanoviště (v doletové vzdálenosti včel), např. spolupracovat s ostatními včelaři, kteří mají stanoviště na stejném katastrálním území

•  Likvidovat staré nepoužívané úly (prevence usazování rojů)

•  Pravidelně, každé tři roky, obměňovat veškeré včelí dílo, např. každý rok obměnit třetinu

•  Pořizovat nová včelstva (oddělky) nebo matky pouze z důvěryhodných zdrojů (pokud možno vyšetřených na mor včelího plodu)

•  Podporovat chov včelstev s velmi dobrým čistícím instinktem

MVP_pálení MVP_pálení_2

Mor se nevyhýbá ani naší ZO.

Fotky byly pořízeny při likvidaci stanoviště napadeného MVP 7.5.2016.

Text a fotografie: Filip Tauber

Příspěvek byl publikován v rubrice O včelách. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *