Zajímavosti

Víte že…

MATKA – KRÁLOVNA

  • je včelí samice s vyvinutými vaječníky
  • měří 20 až 25 mm
  • průměrná váha oplozené matky je 225 až 290 mg
  • matkou se stane včela, která je krmena mateří kašičkou, bohatou na živiny
  • vyvíjí se dokonalou proměnou v buňce, nazývané matečník
  • líhne se 16. den od položení vajíčka
  • larvička zvýší v prvních pěti dnech svou hmotnost až 2200×
  • žije průměrně 3 až 5 roků
  • v době jarního rozvoje naklade okolo 2500 vajíček denně
  • průměrné váze matky odpovídá váha přibližně 1500 vajíček
  • roční výkon kladoucí matky se odhaduje na 150 000 až 200 000 vajíček
  • dobrá matka produkuje ročně vajíčka ve váze 100× až 130× větší, než sama váží
  • v prvních dvou rocích života je intenzita kladení vajíček největší
  • nemá orgány ke sběru medu ani hltanové žlázy, musí být krmena včelami
  • jedno nakrmení matky trvá asi 2 a půl minuty a pak naklade 150 až 200 vajíček
  • kvalita matky je posuzována podle intenzity kladení a souvislosti zakladené plochy
  • staré nebo málo kladoucí matky je nutno vyměnit
  • podle původu rozeznáváme matky rojové, z tiché výměny, náhradní, vychované

TRUBEC

  • je včelí samec, rodící se partenogeneticky z neoplozených vajíček
  • měří 15 až 17 mm a váží okolo 220 mg
  • líhne se 24. den od položení vajíčka
  • nemá žihadlo
  • ve včelstvu žije podle síly včelstva 500 až 2000 trubců
  • tvoří ve včelstvu konsolidovanou společnost
  • jedinou úlohou je oplození matky
  • po 8. až 15. dnu jsou říjní a vyletují 3 až 5× denně na snubní lety
  • oplodňují matky za letu na shromaždišti trubců ve výšce 10 až 30 m
  • shromaždiště trubců je těžko zjistitelné, jak je nacházejí matky není dosud jasné
  • matka se páří průměrně s 8 až 10 trubci v jednom až třech výletech
  • po oplození matky padá trubec mrtev na zem
  • žije 5 až 6 týdnů
  • v úlu žijí trubci nečinně, jsou živeni včelami
  • v podletí přestávají včely trubce krmit, ti slábnou, jsou z úlu vyhnáni a hynou

VČELA – DĚLNICE

  • je včelí samice se zakrnělými pohlavními orgány, takže nemůže být oplodněna
  • pokud není ve včelstvu matka, může klást neoplozená vajíčka, říká se jí trubčice
  • měří 12 až 14 mm
  • váží okolo 100 mg, tzn. 10 000 včel váží cca 1 kg
  • vyvíjí se dokonalou proměnou: vajíčko – larva – předkukla – kukla – včela
  • líhne se 21. den od položení vajíčka
  • dělba práce ve včelstvu je vzhledem k tělesnému vývoji instiktivně řízena:
    čistička – v prvých 3 dnech života čistí buňky
    krmička – 4. až 6. den krmí 4denní a starší plod medem, pylem a vodou
    kojička – 7. až 12. den krmí nejmladší plod a matku krmnou kašičkou
    stavitelka – 13. až 17. den zpracovává výměšek voskotvorných žláz a staví plásty
    strážkyně – 18. až 20. den chrání česno a orientačně se zalétává
    létavka – od 21. dne nosí do úlu vodu, pyl, nektar a medovici
  • v době intenzivní činnosti žije 6 až 8 týdnů,
  • na podzim zůstává bez činnosti a přežívá 8 až 9 měsíců
  • předává ostatním včelám informace o zdroji potravy specifickými pohyby, tanečky
  • komunikuje pomocí feromonů:
    pohlavní – mateří látka láká říjné trubce, působí na potlačení rozvoje vaječníků dělnic
    poplašný – vyvolává útočnost
    značkovací – značkování česna aby nebloudily, značkování nalezeného zdroje snůšky
    shromažďovací – feromon matky vytváří soudržnost a chod včelstva
    povrchový – vonné látky po poznávání sounáležitosti
    plodu – stimulace přínosu pylu a nektaru do úlu
  • létá rychlostí 8 m za sek., tj. asi 29 km za hod.
  • létavka navštíví 800 květů za hodinu
  • z jednoho letu při silné snůšce přinese asi 40 mg sladiny
  • na 1 gram medu musí navštívit 7 000 květů
  • životní dílo 1 včely je půl čajové lžičky medu
  • na 1 kg medu uletí včely 280 000 km, tj. 7× kolem rovníku
  • zahuštění sladiny na med trvá přibližně 108 hodin, tj. 4 a půl dne
  • na vzdálenost 2 km a zpět spotřebuje během letu 1,6 mg sladiny
  • po návštěvě květů přenáší na těle 2 až 2,5 miliónu pylových zrn
  • za letu stírá z chloupků pyl, vytváří rousky a ukládá je do košíčků na zadních nohou
  • k vytvoření páru pylových rousků musí navštívit asi 80 květů
  • silné včelstvo může donést za den až 1 kg pylu
  • do 1 buňky ukládá 0,3 g pylu, což postačí k výživě plodu 2 včel
  • v buňce hlavou udusává pyl, pokryje medem aby mléčně zkvasil a byl stravitelný
  • vosková šupinka, vytvořená na voskotvorném zrcadélku, váží 0,3 až 1,2 mg
  • na 1 kg vosku je zapotřebí 1 až 3,5 miliónu voskových šupinek
  • včelstvo spotřebuje za rok 24 až 36 kg zpracovaného pylu
  • včelstvo spotřebuje jen pro sebe za rok 70 kg medu
  • včelstvo musí donést do úlu ročně okolo 150 litrů vody

VČELSTVO

  • v zimě včelstvo hučí, když má nedostatek vzduchu
  • v jedné uličce přezimuje cca 400 g včel
  • vyzimované včelstvo by mělo mít 15 000 včel, na vrcholu činnosti až 50 000 včel
  • na 1 dm2 plástu je oboustranně 800 buněk
  • včelstvo je bodavé, chystá-li se matka ke snubnímu letu
  • vítr, bouřka, mlha, chlad snižují pracovní energii a včelstvo je bodavé
  • včely nesnášejí vůně a pachy, zejména pot, mají však rády
    vůni šalvěje, máty, citronu, propolisu, pryskyřice a jedlového jehličí
  • mřížkou o šířce otvoru 4,2 mm matka ani trubci neprojdou
  • od poloviny července by se již neměly tvořit umělé roje

RŮZNÉ

  • po opylení přestanou květy ronit nektar a ztrácejí vůni
  • ve 3,5 dm2 oboustranně zavíčkovaných zásob je cca 1 kg medu
  • na čajovou lžičku se vejde 30 g medu
  • mezistěna se do rámku vkládá tak, aby boční stěny (a tedy špičky buněk) byly svislé
  • vzdálenost rámku od stěny úlu menší 7 mm včely tmelí, větší 10 mm prostavují
  • vosk taje při teplotě 63 °C
  • jeden květ jabloně obsahuje okolo 100 000 pylových zrn, jedna jehněda lísky okolo 6 000 000 pylových zrn
  • ze 100 g pylu můžeme získat tolik základních aminokyselin, jako asi z 0,5 kg masa nebo 7 vajec
  • na čajovou lžičku se vejde 5 g suchého pylu

 

Svatý Ambrož, patron včelařů

se narodil roku 339 v Trevíru (Trier – na západě Německa, poblíž hranice s Lucemburskem). Dne 7. prosince 374 byl vysvěcen biskupem milánským a tento den je v některých kalendářích jeho dnem svátečním. Byl jedním z čelných představitelů latinské patristické teologie, ovlivnil liturgii a církevní zpěv (ambroziánský chorál). Zemřel roku 397 v Miláně (Milano – na severu Itálie, poblíž hranice se Švýcarskem) a je pochován v milánské basilice San Ambrogio.

Svatý Ambrož je patronem včelařů. Legenda vypráví, že jako malému dítěti v kolébce se mu usadil na obličeji roj včel a aniž mu jediným bodnutím ublížil, odlétl.

 

Včelařské pranostiky

Leden
V lednu silný led, v květnu bujný med.

Únor
Bílo a mráz v únoru, požehnání medu na celý rok.

Březen
Teplý březen rozehřeje včelám srdce.

Duben
Dubnové štěstí – slunce a déšť.

Květen
Roj, který se v máji rojí, za fůru sena stojí,
v červnu rojení nestojí za zvonění.

Červen
Nejlepší včelí roje, které padly před svatým Janem Křtitelem.

Červenec
Na svatou Magdalénu pohoda, pro včely výhoda;
a když slota, to lichota.

Srpen
Udělá-li se v srpnu deštivo, prší med a dobré víno.

Září
V půli záři úly zavři a zahoď klíč.

Říjen
Na zimu dej kabát, na jaro kožich.

Listopad
Když v listopadu hřmívá, úrodný rok nato bývá.

Prosinec
Jestli vítr o Vánocích věje, jest v hojnosti dobrá naděje.

Zpracoval Ing. V. Kříž.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>